Historie Dělnické strany

Počátky hnutí 

Dělnická strana byla registrována koncem prosince 2002 pod názvem Nová síla, na ustavujícím sjezdu 18. ledna 2003 však přijala název Dělnická strana. Na založení strany se podíleli: Tomáš Vandas (předseda DS), Martin Zbela (do I. sjezdu místopředseda DS, nyní člen předsednictva strany a předseda Dělnické mládeže), Jiří Štěpánek (I. místopředseda DS).

Ustavujícího sjezdu Dělnické strany v pražském smíchovském pivovaru se zúčastnili i dnešní místopředseda DS Petr Kotáb, Jindřich Nestler, předseda Revizní komise DS, nebo Ing. Martin Košťál, současný hlavní pokladník Dělnické mládeže.

Při založení deklarovala strana prostřednictvím Ustavujícího manifestu záměr oponovat celému politickému spektru v rámci demokratického parlamentního systému a přihlásila se k původním kořenům dělnického hnutí 19. století. „My, občané České republiky, znepokojeni stavem současné hospodářské a sociální politiky země, ztrácejíc důvěru v současnou politickou reprezentaci, prolezlou korupcí a honbou za posty, rozhodli jsme se z protestu proti politickému šlendriánu a hlavně z povinnosti k budoucím generacím naší milované vlasti, založit zcela nové sociální hnutí – Dělnickou stranu,“ uvádí se v prvním odstavci manifestu.

Dělnická strana kritizovala vlády ČSSD jako „asociální“, podporovala odborářské protesty (zúčastnila se například demonstrace odborů proti vládním reformám v září 2003). Mimoto pořádala akce proti komunismu a Evropské unii.

Ve volbách do Evropského parlamentu 2004 obdržela DS 4 289 hlasů (tj. 0,18 %). V listopadových krajských volbách, kde kandidovala v šesti krajích samostatně a ve dvou v koalici, získala celkem 0,15 % hlasů (v Plzeňském kraji spolu s Pravou alternativou 0,83 %).

Do sněmovních voleb 2006 členové DS šli na kandidátkách konzervativně-nacionalistické strany Právo a spravedlnost; v Pardubickém kraji byl lídrem předseda DS Tomáš Vandas. Celkem PaS obdržela 12 756 hlasů (0,23 %).
 

Od roku 2006 Dělnická strana začala propojovat své aktivity s aktivitami mladých nacionalistů, např. navázala kontakty s německou politickou stranou NPD (Národně demokratickou stranou Německa).

V roce 2007 aktivita Dělnické strany výrazně vzrostla. Ve spolupráci s nacionalistickými subjekty uspořádala řadu demonstrací proti komunismu, drogám, pozitivní diskriminaci, NATO atd. Na začátku února 2008 byly založeny Ochranné sbory, které mají dohlížet a organizovat stranické akce.

Ve volbách do zastupitelstvech krajů 2008 postavila DS kandidátky ve všech krajích spolu s Demokratickou stranou sociální spravedlnosti na listině s názvem Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví vyjma Plzeňského kraje, kde heslo znělo NE americkému radaru! Celkem získala 28 865 hlasů (0,99 %), nejúspěšnější byla v Plzeňském (1,47 %) a Pardubickém kraji (1,28 %), nejslabší výsledek měla v Jihomoravském kraji (0,56 %). Kandidát DS do senátu Stanislav Horňák obdržel ve volebním obvodě 81 Uherské Hradiště 2,88 % hlasů.

Během posledních měsíců roku 2008 se většina národních socialistů v České republice sjednotila pod hlavičkou Dělnické strany.

Osudový zlom v roce 2008

Prvního května 2008 uspořádala strana v Praze manifestaci, které se zúčastnilo zhruba šest set lidí. Kolem 300 příznivců Dělnické strany se sešlo v srpnu v Hradci Králové na akci pod názvem Den svobody. V Kladně se 28. září sešlo asi tři sta příznivců Dělnické strany a sdružení Autonomní nacionalisté na povolené Svatováclavské manifestaci. Dne 28. října 2008 si 300 členů Dělnické strany v Praze připomnělo devadesátileté výročí vzniku samostatného Československa.

Kauza Janov

Koncem září 2008 Dělnická strana oznámila, že vyšle na žádost místních občanů monitorovací hlídky Ochranných sborů na litvínovské sídliště Janov obývané z velké části cikány. V sobotu 4. října 2008 na dvanáct členů OS-DS čekalo cca 70 cikánů vyzbrojených tyčemi. Strážníci včetně zástupců města se postavili na stranu cikánů.

18. října 2008 se v Litvínově konalo shromáždění asi tří set mladých nacionalistů, protestujících mj. proti diskriminaci Dělnické strany. Poté, co starosta Milan Štovíček (ODS) shromáždění rozpustil, byli demonstranti včetně místních lidí brutálně napadeni těžkooděnci.

Počátkem listopadu oznámila Dělnická strana na 17. listopadu 2008 shromáždění na náměstí Míru v Litvínově pod názvem „Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí“. 7. listopadu oznámili Autonomní nacionalisté pozdější pochod z Litvínova do Janova. Městský úřad jej nezakázal.

Shromáždění na náměstí se zúčastnilo zhruba tisíc lidí. Předseda DS Tomáš Vandas v projevu vyjádřil obavu nad osudem České republiky, která by se neměla stát „žumpou a útočištěm pro migranty z celého světa“, a ostře kritizoval ministryni Džamilu Stehlíkovou (bez portfeje, zodpovědná za menšinovou problematiku) a Ivana Langra, který navrhl rozpuštění DS.

Jiní řečníci kritizovali vládu, že nutí Čechy žít s cikány místo toho, aby učila žít cikány s Čechy. Litvínovské radnici vytkli, že necikánští obyvatelé Janova u ní nemají zastání a že v souvislosti se sídlištěm selhala.

Před třetí hodinou, po ukončení shromáždění na náměstí Míru, se několik set účastníků demonstrace vydalo na pochod organizovaný Autonomními nacionalisty do sídliště Janov. Účastníci skandovali například hesla „Nic než národ“, „Čechy Čechům“ a „Češi, pojďte s náma“ někteří drželi české vlajky, prapory Dělnické strany a Autonomních nacionalistů.

Pochodu přehradila cestu policie v celkové síle 1000 mužů. Poté proběhl nejtvrdší střet nacionalistů s policií v ČR od zasedání světových finančních institucí v Praze v září 2000.

Předseda DS Vandas označil shromáždění na náměstí Míru za úspěšné; podle něj vinu za následný střet nese jednoznačně policie, která zaútočila na pokojný pochod.

18. listopadu podal místopředseda DS Petr Kotáb trestní oznámení na policisty velící zásahu proti pochodu do Janova. Podle DS se Policie České republiky dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele, násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a nejméně dvou dalších trestných činů. DS argumentuje, že podle zákona o policii „před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků“ a použít donucovacích prostředků je možné „pouze v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku proti osobě, která je ohrožuje, a to pouze k překonání odporu osoby, která se chová protiprávně.

Premiér Mirek Topolánek policii pochválil: „Jsem zastáncem velmi tvrdého přístupu. Je to velmi nebezpečné. Člověk nemá nikdy v takovém případě uhnout a je třeba zabránit jakémukoliv excesu. V tomto smyslu se domnívám, že policie splnila svůj úkol.“

Vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany

5. listopadu 2008 navrhl ministr vnitra ČR Ivan Langer (podezřelý ze spolupráce s mafií pod krycím jménem „Íčko“) vládě zrušení Dělnické strany, o němž hovořil již dříve. Komentoval to: „Pohár trpělivosti s Dělnickou stranou přetekl. Jako jednu ze svých priorit jsem při nástupu do funkce uvedl boj proti všem formám extremismu, rasové či jiné nesnášenlivosti. (...) není možné, aby se pod rouškou svobodné soutěže skrývala uskupení, která nejsou slučitelná s demokratickým myšlením.“

Premiér Mirek Topolánek se po střetu v Litvínově z 17. listopadu 2008 veřejně postavil za zrušení Dělnické strany: „Určitě ministra Langera v jeho návrhu podpořím (...) Takové excesy, které se staly v Litvínově, je třeba postihovat velmi tvrdě.“

24. listopadu 2008 vláda České republiky požádala Nejvyšší správní soud o rozpuštění Dělnické strany. Bylo to poprvé, kdy se tak stalo z politických a ne formálních důvodů jako neposkytování účetní uzávěrky.

Tomáš Vandas uvedl, že argumenty vlády byly chabé a jedinou nezákonností, ke které vláda dodala důkazy, je nenahlášení pochodu Hradcem Králové v srpnu 2008. V závěrečné řeči během soudu řekl: „Nikdy jsme neporušili základní ústavní principy. Nikdy jsme nevyzývali ke svržení vlády násilnou cestou. Pokud by došlo k rozpuštění jen proto, že nebyla nahlášena akce, byli bychom svědky rozhodnutí na politickou objednávku pana Langra, který je zaskočen naší popularitou.“

Dělnická strana označila Langerův návrh za politický krok, jehož cílem je likvidace opoziční politické strany. Předseda Tomáš Vandas řekl, že návrh je důkazem, že politici se Dělnické strany bojí: „Chápu to jako snahu zastrašit naši stranu. Pokud si ale někdo uvědomí, že v krajských volbách nás letos volilo zhruba 29 tisíc občanů, tak ten nárůst je patrný. Tento návrh ministerstva považuji za absurdní, Dělnická strana nikdy neporušila žádný zákon. Doufám tedy, že Nejvyšší správní soud, který bude pravděpodobně případ projednávat, nepodlehne politickému tlaku.“

11. listopadu 2008 Vandas podal na ministra vnitra trestní oznámení za zneužití pravomoci veřejného činitele; uvedl v něm, že Langer porušil také Listinu základních práv a svobod, protože se DS snaží poškodit jako opoziční demokratickou stranu. Langer reagoval: „Postupuji podle zákona. Udělal jsem správnou věc!“

6. prosince 2008 asi hodinu protestovalo 300 příznivců DS během 19. kongresu ODS na náměstí OSN ve Vysočanech v Praze. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas ve svém, ve více než půl hodinovém projevu, přirovnal současnou vládu ke komunistickému režimu, který také zakazoval opoziční názory. „Komunisté likvidovali svou opozici a nazývali ji buržousty a kulaky. Současná vláda nás pro změnu nazývá extremisty, neonacisty a už jsem četl, že jsme i nacisté.“ 

V jeho projevu byli terčem kritiky především Ivan Langer, Mirek Topolánek, Džamila Stehlíková a Karel Schwarzenberg. Ministra vnitra Ivana Langra nazval hlavním nepřítelem Dělnické strany, neschopným, zkorumpovaným a všeho schopným kariéristou a parazitem a připomněl články MF DNES o jeho vazbě na Františka Mrázka. Vandas zmínil ekonomickou krizi, která se podle něj nejvíc dotkne důchodců a nemocných. "Chodíte se na takové kongresy nacpat za naše peníze," volal předseda DS směrem k účastníkům kongresu ODS. Přidal, že jeho strana chce obnovit trest smrti a vystěhovat všechny lidi, kteří v České republice žijí nelegálně. Slíbil, že až se Dělnická strana dostane k moci, zatočí s nevládními organizacemi, které se zabývají menšinami.

Tomáš Vandas dále prohlásil: "Odmítáme nulovou toleranci politického režimu, chceme ho odstranit. Ale chceme ho odstranit čestně ve volbách," a "Chceme zemi čistou, bílou bez parazitů a jiné verbeže," Dodal, že Dělnickou stranu nikdo nezastaví. Na celou legálně ohlášenou akci dohlíželo asi 500 policistů.

13. prosince 2008 se konala demonstrace "proti rasismu a za řešení situace na sídlišti Janov" v Zámeckém parku v centru Litvínova, kde se sešla asi stovka stoupenců DS, z nichž přibližně polovina byli místní obyvatelé z janovského sídliště. Petr Kotáb, místopředseda Dělnické strany tam mimo již zmírňované argumenty DS prohlásil: „Ani po zákazu naši činnost neukončíme. Objeví se nová dělnická strana, která bude mnohem větší a bude mnohem razantněji bojovat proti neřádu v této republice,“ a kritizoval zásah policie 17. listopadu. Poté se účastníci po malých skupinkách vydali k sídlišti Janov, kde zapálily svíčky v souvislosti ze zásahem policie 17.listopadu.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud v Brně dne 4. března 2009 zamítl návrh vlády Mirka Topolánka, aby Dělnickou stranu rozpustil.

Nejvyšší správní soud citoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, z níž vyplývá, že politickou stranu nelze postihnout jen pro její kritiku právního a ústavního pořádku státu (při respektu k základním zásadám demokratického právního státu) nebo pro použití výrazu revoluční. V souladu s touto judikaturou Nejvyšší správní soud rozhodl, že ani důkaz předložený vládou k rozpuštění Dělnické strany nestačí.

Odkazoval na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který ve velmi podobné situaci konstatoval, že pochybení spočívající v porušení předpisů upravujících výkon shromažďovacího práva, které je postižitelné pokutou v rámci správního trestání, může být jen velmi obtížně považováno za relevantní a dostatečný důvod pro pozastavení činnosti politické strany.

NSS rozhodl, že vláda v posuzované věci neprokázala svá tvrzení o spolupráci Dělnické strany s hnutím Národní odpor (a ostatně ani skutečnost, že se jedná o extremistické neonacistické hnutí), o radikalizaci aktivit Dělnické strany směřujících k uchopení moci nedemokratickou cestou, ani o porušení shromažďovacího zákona v souvislosti se shromážděním v Hradci Králové dne 16. srpna 2008. V případě shromáždění v Litvínově dne 18. října 2008 vláda prokázala podporu Dělnické strany této akci, nikoliv však již porušení shromažďovacího zákona touto stranou.

Volby do Evropského parlamentu 2009

Na jaře letošního roku Dělnická strana spustila svoji kampaň k volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou 5. a 6. června, pod heslem Sociální politika jde pouze cestou nacionalismu. "Hodláme navštívit do voleb každé větší město naší země," uvedl předseda Tomáš Vandas k ohlášeným mítinkům DS.